Stránky jedné optimistky

Děti

 



Nepřipomíná vám to něco ?

 

 


V bříšku těhotné ženy si povídala dvě miminka:
Věříš v život po porodu?
Určitě.Něco po porodu musí být.Možná jsme tu hlavně proto,abychom se připravili na to,co bude pak.
Blbost,žádný život po porodu není.Jak by vůbec mohl vypadat?
To přesně nevím,ale určitě tam bude více světla než tady.Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou.
No to je přece nesmysl!Běhat se nedá.A jíst pusou,to je úplně směšné!Živí nás přece pupeční šňůra.Něco ti řeknu:Život po porodu je vyloučený-pupeční šňůra je už teď moc krátká.
Ba ne,určitě něco bude.Jen asi bude všechno trochu jinak,než jsme tady zvyklí.
Ale nikdo se přece odtamtud po porodu nevrátil.Porodem prostě život končí.A vůbec,život není nic než vleklá stísněnost v temnotě.
No já přesně nevím,jak to bude po porodu vypadat,ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará.
Mámu?Ty věříš na mámu?A kde má jako podle tebe být?
No přece všude kolem nás!V ní a díky ní žijeme.Bez ní bychom vůbec nebyli.
Tomu nevěřím!Žádnou mámu jsem nikdy neviděl,takže je jasné,že žádná není.
Ale někdy,když jsme zticha,můžeme zaslechnout,jak zpívá,nebo cítit,jak hladí náš svět.Víš,já si fakt myslím,že opravdový život nás čeká až potom...

Bylo jednou jedno dítě připraveno, že se narodí.

Jednoho dne se to dítě ptalo Boha: "Slyšelo jsem, že mě už zítra posíláš na Zemi? Ale jak tam budu žít, když jsem tak maličký a slabý?"


Bůh odpověděl: "Mezi mnohými anděly vybral jsem jednoho pro tebe. Bude tě čekat a starat se o tebe."


"Ale," ptá se dítě, "tady v nebi nic nedělám, jenom si zpívám a směji se. To je to co potřebuji, abych bylo šťastné."


Bůh řekl: "Tvůj anděl ti bude zpívat každý den. A budeš cítit lásku svého anděla a budeš šťastné."


A dítě odpovědělo: "Jak budu rozumět, co lidé říkají, když nemluvím jejich jazykem ?"


"Jednoduše, " odpověděl Bůh, "tvůj anděl ti bude povídat ta nejlepší a nejsladší slova, které jsi ještě nikdy neslyšel a s velkou trpělivostí a pozorností tě tvůj anděl naučí mluvit."


Dítě pohlédlo na Boha a řeklo: "A co mám dělat, když budu chtít mluvit s Tebou ?"


Bůh se na dítě usmál a řekl: "Tvůj anděl ti spojí ručičky a naučí tě, jak se prosí."


Dítě promluvilo: "Slyšelo jsem, že na Zemi jsou zlí lidé ... kdo mě ochrání ?"


A Bůh objal dítě a pravil : "Tvůj anděl tě bude bránit i za cenu vlastního života."


Dítě smutně proneslo: "Ale nikdy už Tě neuvidím."


Bůh řekl: "Tvůj anděl ti vždycky bude vyprávět o mně a naučí tě způsobu, aby ses mi přiblížilo, i když já budu vždycky s tebou."


V té chvíli zavládl klid v nebi, ale už byly slyšet hlasy Země.


Dítě se ještě v rychlosti něžně zeptalo: "Bože, když už teď musím jít, řekni mi alespoň jméno mého anděla."


Bůh odpověděl: "Jméno tvého anděla není vůbec důležité. Ty mu budeš říkat MÁMA.

                           Děti a dětičky


          
1  
2  
 

Free CursorsMyspace LayoutsMyspace Comments