Stránky jedné optimistky

Podzim

  Mezi věci, které mám ráda, patří i podzim.

                   Jeho barvy, vůně, nálada ...

ROČNÍ  OBDOBÍ


Řeklo mi léto,

že má ústa plná jahod.

Řekla mi zima,

že je čistá jako lilie.

Řeklo mi léto,

že je líhní vlahých náhod.

Řekla mi zima,

že mi z oken krajky ušije.


Nabízeli své statky

jako zchudlý šlechtic.

Básníky očesány,

chtějí zpět do rýmů ?

Odpověděla jsem jim,

potichu a nechtíc,

že se mi stýská po žlutavém tlení podzimu.




Že na podzim fouká studený vítr a vám je zima? Nevadí, dejte si se mnou šálek šípkového čaje. Tento čaj má v sobě spoustu vitamínu C a také zvyšuje naši obranyschopnost proti infekčním nemocem. A to nemluvím o tom, jak dobře chutná.









Povězme si jak se šípkový čaj správně připravuje.


Asi 10g rozdrcených šípků necháme vyluhovat 1 hodinu v 0,5 litru studené vody. Pak přivedeme šípky ve vodě k varu a necháme je luhovat další čtvrthodinu. Před pitím výluh scedíme. Je také možné nechat šípky luhovat přes noc ve studené vodě a před pitím ohřát na teplotu přibližně 80°C. V žádném případě bychom šípky neměli dlouho vařit, protože pak dochází ke ztrátám vitaminu C. Také při delším stání a pobytem na světle přichází čaj o cenný vitamin.




Ovšem šípky, to není jenom výborný čaj, ze šípků se dají udělat i jiné dobroty:




Šípková marmeláda

1 l vody

1 kg šípků

1 pomeranč (šťáva a kůra)

250 g jablečného pyré

0,8 - 1 kg cukru

5 g kyseliny citronové

lžička skořice

Vodu a šípky vaříme asi 15 minut. Rozvařenou směs propasírujeme přes čisté plátno, přidáme šťávu z citronu, skořici, jablečné pyré a znovu vaříme asi 10 minut. Přidáme cukr a dále vaříme, dokud směs nezhoustne. Marmeládu potom nalijeme do sklenic, uzavřeme víčky a sterilujeme 20 minut při teplotě 80°C.


Šípkový sirup

3 l vody

300 g šípků

hrst máty

hrst meduňky

100 g plodů rakytníku

2 kg cukru

10 g kyseliny citronové

Vodu společně se šípky, rakytníkem a bylinkami povaříme a jakmile vychladne, propasírujeme opatrně přes plátno. Potom přidáme cukr s kyselinou a opět zahřejeme, aby se cukr rozpustil (nesmí ale vařit). Vzniklý sirup nalijeme do lahví a 20 minut sterilujeme při teplotě 80°C.

V  ZÁŘÍ


Podzim už platí listím svou útratu.

Je konec láskám, konec nenávistím,

podzim už platí listím a není návratu.


I z tvých očí padá cosi jako list.

Je zpustlý park a zpustlá promenáda

Z tvých očí slza padá a listí z ptačích hnízd.


Také se vám při slově PODZIM vybaví před očima obrázek kaštanu? Mně pokaždé. Tenhle nádherný strom se mi líbí především proto, že přináší radost nejen dospělým (to když krásně kvete), ale hlavně dětem.













Kaštan také léčí některé neduhy.Vyvařená kůra kaštanu slouží jako koupel při poruchách prokrvení, protože obsahuje látky, které zpevňují stěny cév a zlepšují prokrvení jemných vlásečnic. Výborná koupel se též odjakživa připravuje z plodů (koňských kaštanů), protože pomáhá nemocným revmatismem a dnou. Kaštan obsahuje také látky, které chrání pokožku proti slunci.

Podzimní koncert

Jitka Badoučková


Včera jsme ještě netušili nic

a dnes jde vzduchem zpráva, že už tu je.

Na dně hlubokých luk rozsvěcuje

plamínky ocúnových svíc.


I slunce mělo o paprsek víc

a teď se choulí do mlh, zima mu je.

Listí ve větru už nacvičuje

blátivý valčík plískanic.


Než déšť rozezní zvadlé klávesy,

chlad mezi černé větve rozvěsí

plakát babího léta, který zve

všechny na koncert do parku,

sežehnout úsměv na kus oharku

tónem té melodie prokřehlé.

 

K podzimu patří neodmyslitelně pouštění draků. Jakmile se začne foukat ze strnišť a zvedne se chladný podzimní vítr, začínají se na kopcích a polích objevovat první  nadšenci s kupovanými, ale i vlastnoručně vyrobenými modely draků, aby předvedli své umění.

Trocha historie:

První zmínky o pouštění draků pocházejí z Číny ze 4. století před n.l. a podle legend bývaly z počátku používány jako spojení mezi bohy a lidmi, někde měli draci zahánět blížící se bouře anebo zastrašit nepřítele. V devatenáctém století se draci používali různě. Například pan Polock si v roce 1826 nechal patentovat kočár tažený draky, který dokázal uvést až pět lidí rychlostí kolem 40 km/hodinu. Benjamin Franklin používal draky k pokusům s elekřinou a o něco později byli draci využíváni meteorology k pozorování počasí ve velkých výškách.

Pokud si chcete draka postavit,  ZDE  najdete návod.

A něco pro potěchu oka:

 


CHRYZANTÉMY

Škoda, že tuto nádhernou květinu má většina lidí u nás spojenu pouze s "dušičkami" a považují ji jen za hřbitovní kvítí. Stejně je tomu i v ostatních zemích s katolickou tradicí.

V zemích protestantských naopak chryzantémy se hřbitovem vůbec nespojují a jsou oblíbené i kolem vánoc.

Zajímavé je také to, že například v Japonsku chryzantému vnímají jako květinu symbolizující dlouhověkost a štěstí. Také v Číně je uctívanou květinou, která vyjadřuje šťastné stáří, podzimní radost a půvab.

ASTRY

Co napsat o astrách ? Přenechám to odborníkovi. Poslyšte co o těchto květinách napsal Karel Čapek ve své knize "Zahradníkův rok" : "... Podzim poznáte to podle toho, že kvetou podzimní astry a podzimní chryzantémy, - tyhle podzimní květy kvetou s obzvláštní silou a hojností; nedělají mnoho cavyků, květ jako květ, ale zato jich je! Pravím vám, že tento rozkvět zralého věku je mocnější a vášnivější než ty neklidné a prchavé hejble mladého jara. Je v tom rozum a důslednost dospělého člověka: když už kvést, tedy důkladně; a mít hodně medu, aby přišly včeličky. Co to je, takový padající list, nad tím bohatým rozkvětem podzimním? Copak nevidíte, že není únavy?"



V dušičkový večer
rozžehneme svíčky,
modlíme se tiše
při nich za dušičky.
Poslední již svíce
zvolna dohořívá,
za duše, jichž nikdo,
nikdo nevzpomíná.





První dva listopadové dny patří v našich zemích dvěma podzimním svátkům.

1. listopadu je to katolický svátek k poctě Všech svatých (původně jen mučedníků) Jako den před Dušičkami je dnes zahrnut do svátků Památky zesnulých. Svátek Všech svatých je vzpomínkovou slavností zemřelých, kteří již dosáhli věčné blaženosti.

2. listopadu slavíme Dušičky, ty jsou oproti svátku Všech svatých vzpomínkou na ty, kteří této blaženosti zatím nedošli. Dušičky jsou v pojetí lidové zbožnosti i mezi ateisty spojeny se zvýšenou péčí o hřbitovy a hroby a s hromadnými návštěvami rodin.

V USA je obdobou tohoto svátku Halloween. který však vychází z ryze pohanských pověr.

Poslední říjnová noc je již tradičně zasvěcena strašidlům a záhrobí a v anglosaských zemích se slaví jako Halloween. Tradice karnevalových masek a svíček v dýních přišla z pohanského Skotska a Irska. Keltové již před třemi tisíci lety uctívali na první listopadový den boha mrtvých Anwinna s obavou, že se mrtví nakrátko vracejí mezi živé. Aby duchové nebloudili na cestě zpět do říše mrtvých svítili jim na cestu lampičkami vydlabanými z kořenové zeleniny. Sami se před záhrobními silami chránili převleky a pomalovanými tvářemi. Když se v novověku tento zvyk rozšířil i do Spojených států, dostal Hallowen nový obsah... 

 


Ať už HALLOWEEN slavíte nebo ne, zkuste si nanečisto vyřezávání dýní.

BARVY  PODZIMU

 


 

Free CursorsMyspace LayoutsMyspace Comments