Stránky jedné optimistky

vánoční cestování


Prosím, pojďte dál a posaďte se.

 Zanechme na chviličku toho věčného

shánění, shonu a nervozity.

Zastavme se  a staňme se  na okamžik

zase dětmi, které se těší na VÁNOCE



ANGLIE

V Anglii začínají vánoce tím, že někdo z královské rodiny zažehne za doprovodu vánočních písní obrovskou jedli na Trafalgarském náměstí. Další jedle se vztyčují na schodech západního vchodu do katedrály sv. Pavla a uvnitř ní. Ta vnitřní bývá ověšena dary a hračkami pro staré lidi a chudé děti. Okna britských měšťanů zdobí slaměné ozdoby a panenky. Večeří se hrachová polévka a šunka. Pečeného krocana krájí pán domu pod trsy jmelí a cesmínových větviček.


Na stůl putují i bochánky plněné jižním ovocem a pudink. Než jdou děti 24. prosince spát, věší na krbovou římsu punčochu. Santa Claus se buď spouští komínem, nebo v noci přijede na saních tažených sobím spřežením a nadělí jim dárky. Slavnostní večeře je až příští večer.

Tradičním vánočním jídlem je ve Velké Británii vánoční puding (Christmas pudding), na kterém si o Vánocích od nepaměti pochutnávaly mlsné jazýčky anglických panovníků i chudáků z londýnského předměstí. Můžete si ho připravit i vy, tady je recept :


80 dkg hovězího loje

45 dkg zkaramelizovaného cukru

12 dkg citronové kůry

12 dkg kandovaného ovoce

1 kávová lžička muškátového ořechu

45 dkg strouhané housky

22,5 dkg prosévané mouky

45 dkg vajec (vážíme ve skořápce)

1 sklenice (na bílé víno) koňaku

1/2 litru mléka

Do dobře ušlehaných vajec zpracujte přísady, přidejte mléko a vše dobře umíchejte. Celé necháte stát 18 hodin v chladu, přidejte koňak a těsto potom vlijte do dobře tukem vymazané pudingové formy a vařte v páře 8 hodin. Udané množství stačí na přípravu pudingu pro 20 až 28 osob. Vánoční puding vydrží při dobrém uskladnění rok i déle.

 

ARGENTINA


 
Vzhledem k tomu, že leží na druhé polokouli než naše země, vánoce v Argentině jsou ve znamení léta.

Během měsíce prosince lidé žijící v Argentině pijí převážně chlazené nápoje a snaží se pobývat v klimatizovaných prostorách, aby se alespoň trošičku ochladili. Tradice zdobení vánočních stromečků se nevyhnula ani tomuto kousku světa. Na některých stále zelených stromech jsou různé dekorace, Argentiňané často zavěšují na stromy smotky z bavlny. Bílé bavlněné chomáčky mají připomenout sníh, který se nachází na stromech a v lesích severní polokoule právě v období Vánoc.


Štědrovečerní večeře je v Argentině nejčastěji servírovaná v zahradách. Mezi tradiční jídla patří pečené selátko nebo pro nás exotická pečínka z páva. Pavím peřím bývá často dekorován i vánoční stůl.


Večer 6. ledna děti v Argentině dávají své pečlivě vyčištěné boty pod vánoční stromeček nebo vedle postele. Ven před dům se položí snítka sena a miska s vodou. Dle pověr je to proto, aby měl kůň Magiho, dostatek jídla a pití na své pouti za Ježíškem do Betléma. Magi je postava, která naděluje Argentinským dětem dárečky.

 

AUSTRÁLIE


V Austrálii slaví Vánoce stejně jako ve Velké Británii - jen s tím rozdílem, že místo lyžování a koulování vrcholí v Austrálii léto a děti si užívají letních prázdnin, které s oblibou tráví na pobřeží oceánu s celou rodinou.
Vánoční stromečky mají buď umělé nebo zasazené v květináči. Vánoční hostina má většinou formu pikniku pod otevřeným nebem s nezbytnými barevnými balónky. Pijí se ovocné šťávy, australské pivo a australské víno, které. K jídlu se podávají studené obložené mísy, chlazené ovocné a zeleninové saláty a přeslazené dorty a zákusky. Nesmí chybět meloun. A kdo si chce jídelníčkem připomenout historii své země jako jedné z bývalých britských kolonií, dá si o štědrovečerní večeři jako dezert teplý švestkový nákyp s hrozinkami a ořechy polévaný vaječným koňakem. O vánočních svátcích s oblibou navštěvují své příbuzné, přátele a známé a vůbec jim nevadí, když musejí jet na návštěvu několik set mil.
Australané milují vánoční gratulace a pohlednice snad nejvíce za všech národů a posílají jich neuvěřitelné množství. Dokonce mezi sebou soutěží, kdo se může pochlubit větším počtem obdržených vánočních blahopřání! Aby si je každý mohl dobře prohlédnout a případně i přepočítat, připínají je umělohmotnými kolíčky na pestrobarevné šňůry, zavěšené nedaleko jídelního stolu, nebo vkusně naaranžované v oknech.

 

 

BELGIE


 
V Belgii. Zde nejsou vánoce tak důležitý svátek jako u nás a předvánoční shon se tu nekoná.
Ani v Belgii však děti o své dárky nepřijdou. Kdo by ale na ně čekal až do 24.prosince, přišel by o to hlavní. Zde totiž oslavy začínají o mnoho dříve, s příchodem Mikuláše.


Přípravy na Mikuláše začínají už s příchodem listopadu. Obchody jsou zaplaveny čokoládovými figurkami Mikuláše. Belgie je čokoládovou velmocí a tak je samozřejmé, že většina figurek (ty největší jsou až půl metru vysoké) je vyrobena z výborné čokolády.


Na večer 5.prosince nechávají děti venku látkové boty, aby je ráno našly naplněné hračkami a laskominami.


Vánoce v Belgii nemají tradici. Ježíška tu nemají, objevuje se tu ale Santa Claus. Ani dárků se už na vánoce nekupuje tolik jako u nás.Čtyřiadvacátého večer je normální pracovní den a tak  v době, kdy v Čechách  lidé konečně dokončili úklid bytu, ozdobili stromeček a připravují vánočního kapra, zde se ještě pracuje. Večer pak někteří stráví doma, jiní se schází s rodinou v restauraci u dobré večeře. V noci pak jdou na půlnoční mši. Když se vrátí domů, čekají už na ně dárky. Většinou si ale jejich rozbalování nechají až na ráno, aby na to měli více času.


Belgičané nemají žádné typické vánoční jídlo. Po večeři ale přichází typický belgický vánoční zákusek - Kerststronk (pro Vlámy) - Buche de Noel (pro Valony). Kerststronk je dort, plněný a zdobený máslovým krémem. Krémové ozdoby mají vánoční tématiku, takže na dortu vždy najdete stromečky a ježíška. Kde nemají rádi krémový dort, podávají podobně zdobený zmrzlinový dort.

A tak jediný volný vánoční den rychle uteče a šestadvacátého se jde opět do práce.

 

BRAZÍLIE



Vánoční oslavy jsou zde velmi důležitými svátky. Nádherné pláže neznají zimu ani sníh. V páté nejlidnatější zemi světa žijí vedle sebe potomci Portugalců, Italů, Němců a Španělů, mulati, mestici, černoši, Japonci a Indiáni.


Ve vánočních oslavách se zrcadlí nebývalá národnostní různorodost. Protože se ale všichni považují především za Brazilce, mají Vánoce i spoustu společných rysů. Všichni se radují, přejí si vše nejlepší k Narození Páně a zdobí stromečky spoustou nejbarevnějších vánočních ozdob. Téměř všechny vánoční stromky jsou umělé, skutečné jehličnany si mohou dovolit jen ti nejbohatší.


Brazilci jsou proslulí nejen početnými rodinami, ale i velkorysostí a chutí utrácet. Většina obyvatel Brazílie navštěvuje o vánočních svátcích mše v kostelech nebo přímo pod otevřeným nebem.


 O štědrovečerní večeři si Brazilci pochutnávají na pečeném krocanu, ovoci, mořských rybách a sladkých zákuscích. Zpestření do tradičního pojetí Vánoc vnáší vyznavači candomblé, náboženství, které kdysi do Brazílie přivezli otroci z Nigérie a Beninu. Víra černých otroků prorostla katolickým náboženstvím, a tak se v daleké jihoamerické zemi radují nejen z bílého Ježíška, ale i z boha plodnosti a sklizně Oxalá s černou tváří, kterého doprovází Lemanjá, bohyně moře.

 

BULHARSKO



V pravoslavném Bulharsku se vánoční svátky slaví až 6. ledna, a tak si milovníci Vánoc mohou nadělovat dárky hned dvakrát - 24. prosince a 6. ledna. V žádné bulharské domácnosti nechybí o Vánocích ozdobený stromeček. Dárky pod něj dává děda Koleda.


 Tradičním vánočním jídlem je v Bulharsku vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí. Místo vánoček, na které jsme zvyklí u nás, připravují Bulhaři ze sladkého kynutého těsta pečivo ve formě kroužků. Na venkově se ještě občas dodržuje starý bulharský zvyk, že hlava rodiny rozloží před štědrovečerní večeří po zemi slámu, připomínající chudobu chléva, ve kterém přišel na svět vyvolený syn Boží, malý Ježíšek. Hospodyně rozprostře na slaměnou podestýlku vyšívanou pokrývku a na takto připravený “stůl” rozloží mísy s jídlem. Nejstarší člen rodiny pokrmy požehná a vánoční hostina může začít.

 

ČÍNA


Vánoce se v Číně příliš neslaví. Ani vánoční zvyky neexistují. Období, které v Česku patří vánočním svátkům, to jsou v Číně běžné pracovní dny.


I když v Pekingu v některých velkých obchodech můžete vidět Santa Clause. Ale ten je tam kvůli západním turistům. Prostí Číňané o tomhle svátku nevědí. Existují dvě skupiny lidí, kterých se Vánoce nějak dotýkají. Jsou to čínští křesťané, kteří chodí do kostela na vánoční mši a rovněž někteří vysokoškoláci se snaží dodržovat západní svátky. Posílají si navzájem vánoční přání.


Někteří Číňané na Vánoce osvětlují své domy papírovými lampiony, které v menších verzích věší i na stromečky (vedle papírových řetězů a ozdůbek). Podobně jako v Americe rozvěšují čínské děti po domě ponožky a očekávají příchod Santa Clause, kterému říkají Dun Che Lao Ren - Vánoční stařec.

 

DÁNSKO



Vánoce jsou v Dánsku ale spojeny především s dárky a nikdy se na nich nešetřilo. Připravují se s několikaměsíčním předstihem a Dánové dělají s jejich nákupy velké tajnosti. Podle starého obyčeje totiž musí být každý dárek pro obdarovaného velkým překvapením. Lidé v Dánsku věří, že čím větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je čeká. Dárky rozdává vánoční posel a balí je alespoň do dvaceti vrstev vánočního papíru a krabic. Dárek musí být vtipný a poukazovat na některou ctnost nebo charakterovou vadu. Drobné dárky a cukroví se věší na větve vánočního stromečku, který nechybí v žádné domácnosti. Nejoblíbenější je smrček. V posledních letech si získal na oblibě také zvyk kupovat malé jehličnánky v květináčích, o Vánocích je ozdobit a na jaře slavnostně zasadit ve volné přírodě, v lese nebo na speciálně vyhrazeném místě v městském parku.

Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem, pivní a pšeniční chléb, a jako dezert sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Komu se poštěstí ji najít, dostane speciální dárek
Julemand. Vánoční specialitou Dánska jsou tzv. vánoční talíře - ručně malované.

 

ESTONSKO



Vánoce (Jöulud) patří v Estonsku mezi největší svátky.


Děti už od prvního adventní neděle dávají velkou ponožku ke krbu nebo na okenní parapet.

A päkapikk (päkk - kus dlaně pod palcem, pikk - dlouhý) neboli trpaslík stále sleduje, jak se dítě chová. Je-li hodné, tak každé ráno v oné ponožce něco je - bonbon, čokoláda, žvýkačka, menší hračka. A je-li prázdná, tak dítě rychle vzpomíná, kde den před tím zlobilo.


Nejvýznamnější den je 24. prosinec - ryze rodinný, ulice měst málem vymřou. Jedinou výjimkou je návštěva kostela, hlavně večer. To je vlastně jediný okamžik v roce, kdy jsou kostely plné.


 Svého času byla na venkově velkým rituálem jízda na saních s pěkným koněm. Pro děti to byl zážitek na celý život. Nyní žije na venkově už málo lidí a když jedou, tak autem. Koně už nejsou.


Když přijedou zpět domů, tak usednou ke slavnostnímu stolu. Podávají se obyčejná jídla - jelítka, brambory a vepřové - vše pečené. K tomu kyselé zelí velmi pomalu vařené s tlustým vepřovým a v poměru 50:50 s čerstvým zelím. Otec rodiny postaví na stůl pivo (kdysi vlastní výroby, dnes obyčejně už jen z pivovaru), jen zřídkakdy trochu vodky, pro děti jsou kali (nápoj podobný pivu, ale bez alkoholu, něco jak ruský kvas) anebo nějaký džus, obyčejně domácí výroby z lesních jahod. Na stole jsou brusinky, salát z marinovaných tykví, z hub, slaných okurek atd.


Dárky v Estonsku nosí Jöuluvan neboli Vánoční děda. Táhne s sebou velký vak všemožných dárků pro hodné děti i hodné dospělé, což mu pomáhají dovézt trpaslíci a sobi z dalekého Severu, kteří obyčejně vyčkávají venku. Dárky dostávají jen skutečně hodné děti, které před tím musí něco zazpívat, zatančit, nebo odříkat básničku.


Po nadílce se pokračuje jednak v hodování, ale také všemožnými hrami, legrací, prohlížením a srovnáváním dárků a podobně. Často až daleko za půlnoc.

 

FINSKO



Dárky roznáší dárky veliký Ukko, pomáhají mu pidimužíci, kteří prý zlobivé děti odnášejí do svého ledového království.

Finové jako my prožívají vánoční generální úklid. Na Štědrý den ráno se jí rýžová kaše a pije švestkový džus. Často se také na Štědrý den chodí na hřbitov zapáli svíčku svým drahým zesnulým.


Před návštěvou Santy se většinou jde rodina ještě na chvíli „ohřát“ do sauny.

 

FRANCIE



Ve Francii se slaví Štědrý večer tradičně v rodinném duchu. Všichni se sejdou 24. prosince u večeře, kdy se podává le reveillon. Tento pokrm z ústřic, klobásek, vína, pečené šunky, salátů, ovoce a sladkostí je v tento den k mání i v restauracích a barech.


Na venkově se také připravuje na štědrovečerní večeři pečený krocan s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou a kuřata se zeleninovým salátem, rajčaty a olivami. Francouzi si dopřávají také škeble, kaviár, lososa a obalovaná žabí stehýnka. Kromě toho se servíruje pečený kristův chléb ozdobený cukrovou pěnou, aby se podobal malému Ježíškovi. Podle starých zvyků se rozdává chudým. Francouzi popíjí k večeři víno nebo calvados. Nesmí chybět bohatá sýrová tabule.


V Alsaské oblasti se nejčastěji na svátečním stole objeví pečená husa a v Burgundsku pečený krocan s ořechy. V metropoli Paříži se jedí čerstvé ústřice.


Večer 24. prosince dávají děti své vyčištěné boty obvykle před domácí krb a čekají na bíle oděného Pere Noel (Otce Vánoc), který jim je naplní dárky. Zlobivé děti naopak "vytrestá" plácnutím nebo políčkem přes zadek Pere Fouettard. Někde se přivazují dárky dlouhými papírovými stuhami k větvím vánočního stromečku.



GUATEMALA


Vánoce v Guatemale jsou bohaté, snad ani ne tak co se týče dárků, ale spíše jsou velikou společenskou událostí. Začínají se slavit 9 dní před Štědrým dnem.


Bití bubnů a exploze různých světelných a zvukových efektů se šíří ulicemi. Večery před Vánoci jsou zde tráveny jako veliké párty, popíjí se punč, jedí se horká rajčata, je zde mnoho hudby a tance.


Štedrý večer se ale i zde tráví především v kruhu rodinném. Hlasitě se nechávají bít hodiny a když hodiny odbijí půlnoc, přijde tzv. Abrazo de Navidad (v překladu Kristovo obětí) jako znamení jednoty a lásky, a to ne pouze v rodině, ale jako výraz lásky i k přátelům a sousedům.


 Vánoční stromečky jsou dnes populární i v Guatemale. Je to dáno tím, že sem přivezli s sebou vánoční zvyky a rituály cizinci. Dnes tu žije například dosti početná německá populace. Dárky dostávají děti od Ježíška, pod stromečkem je najdou ráno po Štědrém dnu. Rodiče a dospělí si dárky na Vánoce nedávají, ti se vzájemně obdarují malými pozornostmi až na Nový rok.



INDIE


V Indii se Vánoce nesou v duchu vlivů z mnoha zemí, naleznete tu evropské smrčky i americkou výzdobu. Indové slouží dvou až tříhodinovou půlnoční mši na Štědrý večer.


Pro většinu domorodců ale nemají vánoce žádný význam. Jako svátky je slaví pouze katolíci a těch je v této zemi menšina. Vánoce však začínají být zajímavé pro mladé lidi v indických velkoměstech. 24. prosinec tráví na diskotékách, kde tančí většinou salsu: Rychlý italskošpanělský tanec.

 

ISLAND



Vánoce jsou většinou vnímány jako svátky klidu. Na Islandu však jsou spojeny také se zlem v člověku a se strachem. Stará pověst vypráví, že v čase vánočním schází ze sněžných hor třináct Jolasveinarů, mladíků, kteří mají na svědomí třináct různých zločinů. Každý z nich se nazývá podle svého prohřešku. Na svých zimních toulkách jsou však spíš lehce škodolibí než skutečně zlovolní. Setkat se s nimi tváří v tvář se nedoporučuje, ale také není třeba se bát.
Legenda o třinácti kriminálnících je pozůstatkem staré pověry o Gryle, groteskní obludě s pařáty na rukou, která chytá a jí zlobivé děti.


Křesťanská tradice štědrovečerní večeře zůstává zachována. V šest hodin večer všichni směřují do svých domovů, na ostrově se zastaví hromadná doprava a všichni užívají vánočních nálad.

 

ITÁLIE



Lidé si tu o Vánocích přejí Buon Natale - to znamená šťastné svátky narození Páně. V pokoji stojí jesličky a každá rodina se snaží, aby právě ty jejich jesličky byly nejkrásnější. Na vánočním stole rozhodně nesmí chybět Panettone - italský vánoční koláč. V Itálii bývá nadílka tradičně až 6. ledna. V noci před tím létá tříkrálová čarodějnice La Befana na koštěti v povětří a hází dárky do domů komínem.

 

 

JAPONSKO



Ty pravé "vánoce" pro Japonce znamenají nikoliv Vánoce, ale až oslavy v souvislosti s příchodem Nového roku-Osogacu. Lidé si před novým rokem posílají pohlednice, kde nechybí motiv zvířete, jehož rok právě přichází, rok 2001 je rokem Hada. Na pohlednicích je již předtištěno poděkování za pomoc, kterou jim dotyčný v uplynulém roce poskytl a zdvořilá žádost o laskavou přízeň dotyčné osoby na příští rok. Před domy nechybí novoroční ozdoba vyrobená z větví borovic a bambusů.


Během novoročních oslav si Japonci pochutnávají na rýžových hnětenkách omoci , často se též podává speciální želatina vyrobená z ryb. O půlnoci na nový rok lidé navštěvují buddhistické chrámy, které 108 krát zazvoní. Především letos se očekává, že většina Japonců bude vyhlížet první paprsky slunce, k němuž se pomodlí.



Vánoce jak je známe my vám snad připomenou jen výkladní skříně obchodu, kde tančí malí robotci a la Santa Claus. Japonci si sice navzájem obdarovávají tak jako v Americe, odkud tento zvyk převzali (není to ovšem pravidlem v každé zdejší domácnosti), nic hlubšího ale pro ně Vánoce neznamenají.

 

GUATEMALA



Vánoce v Guatemale jsou bohaté, snad ani ne tak co se týče dárků, ale spíše jsou velikou společenskou událostí. Začínají se slavit 9 dní před Štědrým dnem.


Bití bubnů a exploze různých světelných a zvukových efektů se šíří ulicemi. Večery před Vánoci jsou zde tráveny jako veliké párty, popíjí se punč, jedí se horká rajčata, je zde mnoho hudby a tance.


Štedrý večer se ale i zde tráví především v kruhu rodinném. Hlasitě se nechávají bít hodiny a když hodiny odbijí půlnoc, přijde tzv. Abrazo de Navidad (v překladu Kristovo obětí) jako znamení jednoty a lásky, a to ne pouze v rodině, ale jako výraz lásky i k přátelům a sousedům.


 Vánoční stromečky jsou dnes populární i v Guatemale. Je to dáno tím, že sem přivezli s sebou vánoční zvyky a rituály cizinci. Dnes tu žije například dosti početná německá populace. Dárky dostávají děti od Ježíška, pod stromečkem je najdou ráno po Štědrém dnu. Rodiče a dospělí si dárky na Vánoce nedávají, ti se vzájemně obdarují malými pozornostmi až na Nový rok.

 

MAĎARSKO


V Maďarsku slaví Vánoce jako narození Krista, čas lásky a dobra. Již několik dní před Vánocemi tráví rodiny tradičně společně, povídáním, zpíváním koled a přípravou na samotné Vánoce. S východem první hvězdy by měla hlava rodiny vystřelit do vzduchu z pušky, aby odehnala zlé duchy. Hospodyně musí nachystat všechny chody na stůl najednou, neboť tradice velí sníst celou slavnostní večeři, bez toho aniž by někdo vstal od stolu. Tradičně se jedí ořechy a česnek v medu, což by mělo odhánět ďábla. Kruh jablek má symbolizovat jednotnost rodiny a těžko si představit sváteční tabuli bez ryby.


V Maďarsku se dárečky rozdávají před Štědrou večeří. Vše ostatní se podobá Vánocům v Čechách.



MEXICO


Vánoční oslavy v Mexiku se dost liší od našich, jsou velmi veselé a hlučné.


Vánoční oslavy v Mexiku se značně liší od evropských představ o důstojné oslavě narození malého Ježíška. První známkou blížících se Vánoc jsou stánky s kouřícími kamínky vytápěnými dřevěným uhlím a s lacinými pestrobarevnými hračkami pro děti.


Stromky se dovážejí z Kanady a jsou velmi drahé, proto má většina lidí místo stromku tzv. pinata, tj. velký hliněný džbán na vodu, který je bohatě ozdobený a plný hraček a dárků. Pinatu věší na dveře a její rozbití je vyvrcholením vánočních oslav.


Vánoční hra začíná průvodem se svíčkami, kterého se zúčastňují všichni členové. Děti se zapálenými svíčkami procházejí ztemnělým domem, klepou na dveře a zpívají koledu o Svaté rodině marně hledající útulek v Betlémě. Všechny dveře jsou zamčeny, stejně jako srdce lidí, kteří odmítli vpustit Marii a Josefa do svého domu. Nakonec průvod přijde k místu, kde je zavěšena pinata. Dveře jsou otevřené a všichni vcházejí dovnitř. Děti se snaží za bujarého veselí pinatu rozbít dřevěnými hůlkami, dokud se jim to nepodaří a celý obsah se nevysype na zem. Každý si z hraček, píšťalek, cukroví a jiných dárků vybere, co se mu líbí. Vánoční dárky totiž nejsou označeny lístečky se jmény obdarovaných, a tak záleží nejen na šikovnosti a štěstí, ale často i na ostrých loktech.


Mexické oslavy vánočních svátků patří k těm nejveselejším a nejhlučnějším v křesťanském světě.



NĚMECKO


Již o prvním adventním dni (čtvrtá neděle před Štědrým dnem) se v německých domácnostech objevují adventní věnce se svíčkami a děti dostávají adventní kalendáře s čokoládovými bonbony.


Po celé zemi začínají vánoční trhy s krásně zdobenými stánky plnými sladkostí, vína, klobás, drobných dárků a nezaměnitelnou atmosférou. Oblíbeným jídlem na Štědrý večer je pečená husa, sladké kompoty a zavařeniny. Na severu se podávají pečené klobásy a bramborový salát, V Bavorsku si potrpí na rybu. Z Německa pochází tradice zdobení vánočního stromku a vyřezávaných betlémů.


Prvním poslem blížících se Vánoc je sv. Mikuláš. Přichází v předvečer 6. prosince, ale dárky nechává v předem připravených, krásně nablýskaných dětských botičkách až ráno o svém svátku.


Na vánoční dárky si stejně jako u nás musí děti počkat do Štědrého večera. V Německu mají hned několik vánočních dárců. Dárky nerozdává jen Ježíšek, ale i vánoční duch jménem Weihnachtsmann. Má rezavé vlasy a vousy, nosí plášť s kapucí a cestuje na osedlaném divokém větru. Pochází nejspíše ze severního Německa. Dříve odnášel v pytli, který nosí přes rameno, neposlušné děti a metlou trestal nevěrné ženy.


V jižním Německu však děti o Štědrém večeru navštěvuje výhradně Ježíšek. Nikým neviděn sestupuje doprovázen anděly z nebe a dává pod vánoční stromečky dárky. České Němce žijící v Sudetech obdarovával až do roku 1945 Kristkind. Byl zobrazován jako děťátko Ježíšek, ale povahu měl nevyzpytatelnou. Byl to velký šprýmař, ale jeho drsné žerty se lidem často nezamlouvaly.



NORSKO


Vánoce jsou v Norsku tím nejoblíbenějším svátkem. Norové náruživě vyzdobují své domovy, kde v zimě tráví hodně času.


Dárky nosí norský skřítek Nisse - trpaslík, která odmítl v Betlémě věnovat jediný chlup na přikrývku Ježíškovi. Za trest musí roznášet dárky. Skřítkové bydleli s lidmi na farmách a bděli nad tím, aby vše probíhalo tak, jak má. Na Štědrý večer se Nisemu do stodoly přinášela rýžová kaše. Pokud si udržíte Niseho přízeň, čeká vás hojnost a spokojenost v životě.


Norský vánoční stromeček okamžitě upoutá cizincovu pozornost. Odshora dolů jsou na něm pověšeny jako řetěz malé vánoční vlajky. Ty Norové používají při všech významných slavnostních příležitostech.


Vánoční tradice se v různých částech Norska liší především kuchyní. Na východě Norska a podél fjordů dominuje vepřové žebírko. Na jihu a severu je pak vařená treska a na západě jehněčí žebírka.


Po večeři se rozbalují dárky a poté se celá rodina chytne za ruce a chodí okolo stromečku a přitom zpívá koledy. Jedna věc Nory a Čechy o vánocích spojuje. Norové si už nedokáží představit vánoce bez české pohádky Tři oříšky pro Popelku, tu vysílá norská televize každý rok na Štědrý den.



NOVÝ ZÉLAND


Většina Novozélanďanů si přivezla zvyky ze země svého původu, takže oslavy Vánoc se liší téměř v každé rodině. Přípravy na vánoce jsou v plném proudu už od začátku prosince, kdy se v televizích a radiích rozezní koledy a výlohy obchodních domů navzdory letnímu počasí ovládnou sněhové vločky, sněhuláci a Santa Clausové na saních.


Samotné svátky začínají 25.prosince, ale již 24. se v podvečer konají vánoční mše. Děti nezapomenou za okno pověsit speciální červenou punčochu, do které jim Santa Claus přes noc nadělí dárky.


Největší rozdíl v oslavách Vánoc je jistě v jejich masovosti. Novozélandské Vánoce jsou jedna velká show. Už od poloviny prosince nejsou za volanty autobusů výjimkou řidiči v červeném kostýmu s bílým plnovousem, u vchodu do každého většího obchodu sedí alespoň jeden Santa Claus, který nesmí chybět ani na předvánočních mítincích, kde se davově zpívají koledy.

 



POLSKO


V Polsku se u stromku schází celá rodina. Nikdo nesmí chybět i kdyby byl za obchodem třeba v zámoří. Nejdříve se všichni vzájemně popřejí všeho nejlepšího a podle zámožnosti rodiny následuje u bíle prostřeného stolu dvanáct chodů jako měsíců v roce.


Začíná se borščem z červené řepy nebo zelím s houbami, pokračuje se pokrmy z mořských i sladkovodních ryb. Nejčastěji to bývá kapr v černé omáčce se švestkami nebo mleté rybí maso v rosolu. Nezapomíná se ani na těstové "ušky" a pirožky plněné houbami a zelím. Bývá i krocan, makový závin a studená mísa. Děti pak odnášejí zbytky domácím zvířatům a býložravý dobytek krmí kvalitnějším senem. Popíjí se kořalka " vařonka" a grog.


Celý večer je připravené volné místo pro náhodného příchozího.


Polský patriotismus se projevuje v tom, že kulisu jesliček netvoří jeskyně a palmy, ale polské historické památky.



RAKOUSKO



Na Vánoce se připravují několik týdnů dopředu. Tak jako my, tak i rakušané si vyrábí adventní věnce, ozdobené svíčkami a stuhami - zelonou, ta je barvou naděje a fialovou - barvou minulosti.


V samotné Vídni však přicházejí Vánoce už 18. listopadu, kdy se otevírají brány prvních adventních trhů. Voní to tam punčem, klobásami, pečenými kaštany a svařeným vínem.


Na Štědrý večer přichází Ježíšek přivolaný cinkáním zvonečku. Dárečky nebývají drahé. Spíše nápadité, praktické, vlastoručně vyrobené. Všechny dárečky balí otec - hlava rodiny.


Jinak se rakouské vánoce velmi podobají těm našim.



RUSKO


Na rozdíl od České republiky, kdy se tento den nemusí do práce, je v Rusku 24. prosinec úplně obyčejný den. Pravoslavné Vánoce připadají stejně jako v Bulharsku na 6. a i 7. ledna. Většina ruských zvyků se však zapomněla po roce 1918, kdy došlo k zákazu slavení Vánoc. Rusové tak oslavují zejména Nový rok a většina z nich si dárky předává právě v tomto dni.


V Rusku dárky naděluje Mrazík se Sněhurkou, Vánoce se tam slaví 6. a 7.ledna. Původně nebyl Mrazík s Vánocemi spojován, to přišlo až v 18. stol.


Ještě na počátku 20. stol. nacházely děti vánoční dárky pod polštářem, dnes je rodiče kladou k ustrojenému stromku-jolce a děti věří, že jsou od dědy Mráze. U vánočního stromku se schází celá rodina, zpívá a tančí. O tomto svátku se podává vepřová pečeně s křenem nebo krocan s pohankovou kaší. Na stole samozřejmě nechybí ani slané zákusky, nakládané okurky, zelenina a vodka.

 

 

ŠPANĚLSKO


Vánoce ve Španělsku jsou svátkem rodiny. Dávají si dárečky, pije se šampanské, jí se marcipán. Děti sa však většinou obdarovávaí až na den Tří králů. Mikuláš zde dětem nosí dárečky do dřeváků.Ten den se konají slavnostní průvody v čele se třemi králi, nezřídka na velbloudech.


Španělská štědrovečerní krmě je bohatá na maso, především ovčí a kozí. Místo věcných darů se přinášejí koše s lahůdkami, ovocem a vínem. Na ulicích probíhá bujné veselí obdobné jako o našem Silvestru. V jihošpanělské Andalusii se pečou už po staletí různé dezerty - tortera. Například kořeněný mandlový koláč s ovocem, olejové a máslové placky a omelety, citrónový dort s kandovaným ovocem nebo pečivo s piniovými jadérky, opečenými na sladkém oleji, a různé vaječné sladkosti. Vaří se pudinky (flan) a připravuje se paštika svaté Kateřiny.



ŠVÉDSKO


Ve Švédsku k dětem přichází na štědrý den Jultombe, červený skřítek s bílým plnovousem.


Ke švédské večeři se nejdříve podává vařená sušená treska v bílé omáčce a šunka potřená hořčicí, zapečená do brambor a červeného zelí. Hlavním jídlem jsou vařené hnědé fazole se slaninou, zapečené v cibuli. Za moučník se považuje sladká rýžová kaše politá jahodovou merendou. V rýžovém nákypu se hledají zapečené mandle. kdo najde mandli, dostane dárek.


Původně se dárky vhazovaly do světnice anonymně, jako to dělal svatý Mikuláš, a dodatečně se na ně upozorňovalo klepáním (švédsky klappa) na okno. Proto se dárkům říká julklappa.



ŠVÝCARSKO


Oslavy Vánoc se ve Švýcarsku příliš neliší od ostatních zemí v západní Evropě. Jisté odlišnosti jsou patrné v jednotlivých jazykových regionech, kde jsou oslavy Vánoc ovlivňovány nejbližšími sousedy. Německem a Rakouskem pro německy hovořící část, Francií ve francouzsky hovořících kantonech a Itálií v kantonu Ticino a jižních údolích Grisons.


Švýcaři jsou proslulí předvánočním velkoúklidem, do kterého se bez odmlouvání musí zapojit celá rodina. Uklízí se schody, leští se parkety a nábytek, vyklepávají se podušky a luxují se koberce. Teprve když dům září čistotou, postaví se jesličky.Vánoční stromeček stojí v každém pokoji.


O Štědrém dnu postaví rodiče do dětského pokojíku figurínu monsieura Chalanda, panáka plného dárků. Když děti loutku objeví, prosí ji o dárky, tahají ji, než se roztrhne. V jejím velkém břichu jsou totiž ukryty dárky a různé dobroty, jako datle, fíky, rozinky a čokoláda.Většina rodin se sejde a tráví Štědrý večer společně.


Roli Santa Clause zde plně přebírá Ježíšek ("Christkind" nebo "Le petit Jésus") - zářící okřídlená bytost oděná do bílé barvy, s kouzelnou hůlkou a zářící korunou. Nejpopulárnější koledou je Tichá noc ("Silent Night, Holy Night").



USA


Vánoce se tu slaví podobně jako ve Velké Británii, lidé zdobí domy zvenku světly a bohatě zdobenými girlandami


Hlavním vánočním jídlem je pečený krocan s nádivkou. Krocan se upravuje v chřestové omáčce a zavařenině a podává se s brambory, bramborovou kaší a míchanou zeleninou. Nesmí chybět ani puding nebo koláče plněné čerstvým ovocem (pies) a vaječný koňak.


Dárky v Americe roznáší Santa Claus.Jezdí na saních s rolničkami, do kterých je zapřaženo osm sobů s nádhernými jmény Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Cometa, Cupido, Donder a Blitzen. Do lidských obydlí přichází nepozván, ale o to toužebněji očekáván. Nikdy nepoužívá dveře, i když mu jeho váha trochu překáží při šplhání krbovými komíny. Kdo chce dostat dárek, musí zavěsit do komína, na kliku u dveří nebo okna čistě vypranou punčochu. Většina amerických dětí před tím, než jde spát, přichystá pro Santu malé pohoštění - sklenici mléka a talíř sušenek.


Národnostně pestrá Amerika kromě toho v prosinci nenabízí jen křesťanské Vánoce. Židé slaví chanuku, svátek světel, a v černošských rodinách je stále populárnější slavnost prvních plodů sklizně, tzv. kwanzaa.

 

Free CursorsMyspace LayoutsMyspace Comments