Stránky jedné optimistky

vánoční texty

 






VESMÍR  PRO  JEDINOU  HVĚZDU

 

V našem pokoji bylo tak těsno,

že rodiče co chvíli pro útěchu

hrávali s nábytkem

škatule batule hejbejte se

ale starý ušák a šicí stroj

zůstali pokaždé beznadějně

stát uprostřed.

To pak maminka jako šachový velmistr

celé dny nosila v hlavě

tu rozehranou partii

A v duchu stokrát táhla

babylónskou věží knihovny

proti černému koni klavíru.

Navzdory všem pravidlům hry

pokaždé o vánocích

vtrhl do pokoje smrček

rozpažil větve mezi postelemi

a pak ním sypal rovnou na polštář

jehličí a takovou vůni lesa a svíček,

že jsme se všichni trochu vznášeli

a trochu si připadali vymyšlení.

Na hlavě držel zlatou hvězdu,

jaké andělíčci lepí večer

marmeládou na nebe

a ráno je zas nahází zpátky do kádí

a jdou spát.

Bylo jasné, že to je dárek od nich.

Vždyť celý náš pokoj byl vesmír

právě tak pro jedinou hvězdu.

 

Free CursorsMyspace LayoutsMyspace Comments